Řadit místo vybírat. Konec propadlých hlasů.
Když smíte zaškrtnout jediné políčko, často hlasujete pro menší zlo. Když možnosti seřadíte, dáte na první místo svého skutečného favorita a váš hlas přesto nepropadne. Výsledek pak určí možnost s nejširší podporou. Jak to funguje, ukážeme krok za krokem.
S jediným křížkem může vyhrát ten, koho většina nechce.
100 voličů, tři kandidátky. Adèle a Sophie mají k sobě blízko, Camille stojí sama. V relativním většinovém systému vyhrává Camille se 40 hlasy, protože zbylých 60 se rozdělí mezi Adèle a Sophii.
Přitom 60 voličů ze 100 dává Adèle přednost před Camille a stejně tolik jich upřednostňuje Sophii. Camille vyhrává, ačkoli prohrává všechny vzájemné souboje. Hlasy se tříští, a kdo se bojí, že jeho hlas „propadne“, začne hlasovat takticky.
Jev je doložen i měřením: když ve Francii zůstane ve druhém kole voleb třetí kandidát, přibližně v jednom případě z pěti tím připraví o vítězství kandidáta, který má k němu nejblíže (Pons a Tricaud, 2018).
- Camille 40 · v čele
- Adèle 35
- Sophie 25
- Camille , pak Adèle , pak Sophie Voliči: 40
- Adèle , pak Sophie , pak Camille Voliči: 35
- Sophie , pak Adèle , pak Camille Voliči: 25
Seřaďte možnosti podle svých preferencí.
Volič řadí možnosti přetahováním. Nemusí seřadit všechny a dvě možnosti smí dát na stejné místo.
Stejné místo povoleno. Dejte dvě možnosti na stejné místo.
Neúplné pořadí. Vynechte to, mezi čím nechcete rozhodovat.
Vítězí ten, kdo porazí každého soupeře.
Roku 1785 navrhl Condorcet porovnávat možnosti po dvojicích, jako by šlo o řadu malých druhých kol: výsledek každého se vyčte přímo z hlasovacích lístků. Možnost, která porazí všechny ostatní, je Condorcetův vítěz.
Na stejných 100 lístcích Adèle porazí Camille 60 : 40 a Sophii 75 : 25. Condorcetovým vítězem je tedy Adèle. Camille, která v relativním většinovém systému vedla, prohrává všechny své souboje.
Někdy nikdo neporazí všechny.
V jiném hlasování se preference točí v kruhu: Camille porazí Adèle, Adèle porazí Sophii… a Sophie porazí Camille. Tomu se říká „Condorcetův paradox“. I když má každý volič preference logicky uspořádané, preference celku se může točit v kruhu.
- Camille , pak Adèle , pak Sophie Voliči: 40
- Adèle , pak Sophie , pak Camille Voliči: 35
- Sophie , pak Camille , pak Adèle Voliči: 25
Ve skutečných hlasováních je to vzácnost.
Z téměř 10 000 online hlasování měla ta s více než 100 voliči Condorcetova vítěze v 98 % případů (Myers, 2024). Cykly se týkají hlavně malých skupin, a proto je dobré mít jasné pravidlo.
Úplné pořadí a téměř nikdy nerozhodný výsledek.
Abychom cyklus vyřešili a seřadili všechny možnosti, používáme pokročilé matematické metody, ve výchozím nastavení Schulzeho metodu. Vycházejí ze stejných soubojů, Condorcetova vítěze zvolí vždy, když existuje, a pořadí sestaví až do posledního místa.
-
Cyklus vyřešený konzistentně. Nejtěsnější vítězství (Sophie nad Camille, 60 : 40) ustoupí dvěma ostatním. Vyhrává Camille.
-
Úplné pořadí. První, druhé, třetí místo… Stačí to ke zvolení více lidí v jednom hlasování nebo k určení náhradníků.
-
Nerozhodný výsledek téměř nehrozí. U Schulzeho metody a Ranked Pairs se jeho pravděpodobnost s rostoucím počtem voličů blíží nule. V malé skupině nastat může a výsledek ho pak zobrazí tak, jak je.
-
Žádná náhoda. Stejné lístky, stejný výsledek. Z veřejného registru ho může přepočítat kdokoli.
Promyšlené argumenty pro pořadové hlasování.
Výsledek s nejširší podporou
Condorcetova vítěze dává většina přednost před každou jinou možností. Relativní většinový systém to nezaručuje.
Konec „propadlých hlasů“
Když dáte na první místo Sophii, Adèle tím už nic neztrácí: vaše druhá preference se stále počítá. U Schulzeho metody a Ranked Pairs navíc kandidát podobný jinému nemění výsledek mezi ostatními.
Volební doporučení ztrácejí váhu
Výzva „dejte X na první místo“ už nestačí. X musí porazit každého soupeře většinou hlasů, a to žádná organizovaná menšina sama nedokáže. Vyjednané odstupování kandidátů ztrácí smysl.
Méně prostoru pro taktické hlasování
Aby skupina výsledek zkreslila, musí se domluvit a o svých preferencích lhát. Simulační studie ukazují, že s Condorcetovou metodou takové manévry vycházejí méně často než v relativním většinovém systému.
Meze metody.
- Žádný způsob hlasování není vůči manipulaci zcela odolný (Gibbardův–Satterthwaiteův teorém). Koordinovaná skupina se může pokusit soupeře „pohřbít“ a uměle vytvořit cyklus. Takový manévr ale vyžaduje širokou koordinaci a může se obrátit proti svým autorům.
- Ve vzácných situacích může seřazení druhé preference uškodit té první. Žádná Condorcetova metoda to nedokáže vyloučit.
- Naše argumenty o volebních doporučeních vycházejí ze struktury metod. Žádná empirická studie je zatím neměřila.
Dva hlavní algoritmy, v čele Schulzeho metoda.
Všechny naše metody určí Condorcetova vítěze, pokud existuje. Liší se jen v tom, jak řeší cykly a jak seřadí další místa. Použitá metoda se zobrazuje u výsledku.
-
Schulzeho metoda
VýchozíNejspolehlivější metoda: možnosti porovnává podle síly jejich řetězců vítězství, odolává klonům a nerozhodný výsledek je u ní nepravděpodobný. Používáme ji jako výchozí a doporučujeme ji.
-
Průhledná alternativa: souboje se přijímají jeden po druhém, od nejjasnějšího po nejtěsnější, a výpočet lze projít ručně. Vítěz téměř vždy vychází stejně jako u Schulzeho metody.
Doplňkové metody
Oproti dvěma předchozím nemají skutečnou výhodu, ale vyhovují konkrétním potřebám, které často určují stanovy. Snáze se vysvětlují a byly navrženy pro ruční sčítání.
- Copelandova metoda Za každý vyhraný souboj bod, za každý prohraný bod méně. Snadno se počítá i ručně.
- Metoda Dodgson Quick Vítězí možnost, která má nejblíže k tomu porazit všechny ostatní. Myšlenka Lewise Carrolla.
Na co se nás často ptáte.
Musím seřadit všechny kandidáty?
Mohu dát dva kandidáty na stejné místo?
A co když není jasný vítěz (cyklus)?
Jaké metody sčítání jsou k dispozici?
Může výsledek skončit nerozhodně?
Zůstane můj hlasovací lístek tajný?
Práce, ze kterých tato stránka vychází.
| Typ | Citace | Co dokládá |
|---|---|---|
| Článek | Expressive Voting and Its Cost: Evidence From Runoffs With Two or Three Candidates Vincent Pons, Clémence Tricaud (2018) · Econometrica 86(5) | Změřená cena tříštění hlasů ve francouzských volbách. |
| Článek | The Frequency of Condorcet Winners in Real Non-Political Elections Andrew C. Myers (2024) · Public Choice Society | Jak často existuje Condorcetův vítěz v téměř 10 000 skutečných hlasováních. |
| Článek | Can a Condorcet Rule Have a Low Coalitional Manipulability? François Durand, Fabien Mathieu, Ludovic Noirie (2016) · ECAI 2016 | Condorcetovy metody dávají koordinovaným manévrům méně prostoru. |
| Článek | Manipulation of Voting Schemes: A General Result Allan Gibbard (1973) · Econometrica 41(4) | Žádný způsob hlasování není zcela chráněn před manipulací. |
Vyzkoušejte řazení při svém příštím hlasování.
Zdarma až pro 20 voličů, bez účtu a bez platební karty.